ASK Lovosice – TJ Lokomotiva Liberec 47:46 (20:17)

Paní trenérko, jak by jste celkově hodnotila výkon v utkání? Výkon mi celkově přišel slabý, nejsme schopni stabilně přejít do útoku. Přihrávky, co některé hráčky několikrát dokáží vypustit, jsou nepochopitelné. K tomu bídná střelba a minimální snaha o doskok. Snad jsem na nic nezapomněla.

Odpovídá teda konečný výsledek schopnostem týmu? Absolutně ne. S podobným soupeřem už máme být schopni hrát lepší partie, ne se do poslední vteřiny klepat o výhru.

Co vás nejvíce během zápasu překvapilo? To že jsem ho ve zdraví přežila. O pochvale snad ani nemůže být řeč, možná jen Naty a Karfík za pomoc při rozehrávce, Žambína za pár košů z přehozu.

Utkání s jedním faulem dohrála Anna Jaškovová a při zápase v Děčíně měla pouze dva. Čím si to vysvětlujete? Pochopila snad jak se má bránit? Vysvětlit si to dokážu. Nevím, jak v Děčíně (pozn.: to trenérku zastupovala asistentka/dcera Bára), ale dnes vůbec nebránila a její minutáž na hřišti byla menší, než obvykle. Tak asi proto.

Shrnete mi ještě páteční zápas v Litoměřicích? Co se tam stalo? Tento zápas jsme teda prohráli – 83:68. Po prvních třech minutách jsem myslela, že mě poveze rychlá. Naštěstí je to do litoměřické nemocnice poměrně blízko. Za výkon mých hráček jsem se v jednu chvíli upřímně styděla.

Trenérce Věře Lahovské děkujeme za rozhovor. Na závěr kromě bodových statistik dodáme i to, že lovosické kadetky můžeme opět vidět hrát doma 1. 12. od 10:00 proti Tygřicím z Loun. Jedná se už o odvetu, kde mají naši co vracet.

Střelkyně a sestava: Šulerová 17, Procházková 12, Berešová 8, Karfíková 5, Jaškovová 3, Klančíková 2, Cermanová, Dlouhá

Kdo by to byl řekl, že po šesti zápasech bude bilance starších minižákyň 6-0. Ale týmy, které se v minulých sezónách praly o přední příčky, zatím ještě síly s lovosickými děvčaty nezměřily. První takový soupeř zavítá z Ústí nad Labem – 25. 11. 2018 (9:00, 11:00 hala U Přívozu).

Poslední dvojzápas ale družstvo Lovosic chránilo domácí neporazitelnost proti týmu Děčínu. S tím nemají slečny z minulých let moc dobré vzpomínky, teď jsou ale o rok starší a basketbalově vyzrálejší. 

ASK Lovosice – BK Horejsek Děčín 74:11 ; 61:18

Hned od první vteřiny vládly lovosické slečny. Ve všech směrech soupeřky převyšovaly – byly rychlejší, bojovnější, od soupeřek si braly míče – prostě to, co trenéři chtějí vidět. Nutno říci, že některé děčínské hráčky od pohledu neměli tolik let basketbalu za sebou, jako lovosické, přesto každá pětka soupeře měla svojí oporu, ve kterou dávali veškerou naději. Naneštěstí pro hosty ale přesně tyto hráčky lovosické obránkyně bez milosti eliminovaly a chodily si pro body. 

V prvním zápase neměli domácí ani jeden výpadek a trhali celé utkání. Přesto ale musíme zmínit tragédii v podobě neúspěšných dvojtaktů, ze kterých bolel zrak. 

Odveta tak slavná od začátku nebyla, domácí ji vyhráli „jen“ 14:10. Nejvyrovnanější část byla následkem zoufalých střel, opět neproměňovaných nájezdů, nekolektivní hry a když už o ní byl pokus, vše ztroskotalo na přihrávce.

Ve zbytku zápasu se ale vše vrátilo takřka do normálu. Děvčata začala přistupovat ke svým hráčkám hladověji, konečně se prosadily z jasných šancí a náskok začal konečně růst. Poté, co si lovosická děvčata nenechala dát ve dvou čtvrtinách ani bod, opět zvítězila vyšším rozdílem.

Hlavně ve druhém utkání ale bohužel trpěla kolektivní hra Lovosic. Některé hráčky se příliš hnaly s vidinou koše zbytečně individuálně a nevolily lepší možnost přihrávky, z čehož vznikly místy rozepře. To ovšem k takovýmto zápasům patří, protože ještě nedávno byly v pozici děčínských přesně naše děvčata, kterým každý bral balón a možnost dát si koš měli minimální. Na tyto časy nesmíme zapomínat a mít je na paměti.