Juniorky U19 nezvládly ani jedno z pěti utkání

Hororová bilance pěti prohraných zápasů – to je aktuální sezóna nadregionální ligy pro naše Juniorky U19. Pod taktovkou nového coache, který se na hlavní pozici posunul z role asistenta, nemůže být s výkony svých svěřenkyň spokojený.

Ačkoliv se nenašla síla ke zhodnocení jednotlivých zápasů, tak aspoň shrnutí aktuálního průběhu si Juniorky U19 zaslouží. Co ale říci?

Úvodní zápas s ústeckou Slunetou byl pro lovosické hráčky křest ohněm . Rozdíl ve všech aspektech hry pocítily od úvodní chvíle a propast se uplynutím každé čtvrtiny prohlubovala. Hráčky Slunety rotující v seniorských týmech svého klubu prokázaly kvalitu a místy dělaly ze zápasu exhibici, která skončila jasným rozdílem.

Tygři Praha C byl další tým, který zápas jasně ovládl, přesto se naskytly k vidění pasáže, kdy hra byla herním projevem vyrovnaná a kdy i možná měli lovosické chvíli navrch. Neproduktivita v útoku, košíkářské chyby a slabý kondiční fond byl důvodem další prohry o 50 bodů.

Vyrovnaný první poločas proti Brandýsu nad Labem B vypadal slibně, bohužel výkonnostní propad ve druhém poločase měl negativní dopad na konečný výsledek. Lovosické ale potvrdily, že hrát vyrovnanou partii zvládnou, jen je potřeba míč sdílet více mezi sebou a vypomáhat si v obraně. Porážka o 37 bodů byla s přimhouřenými oči přijatelná.

Zájezd na sever, konkrétně do Liberce, dle dostupných výsledků, sliboval malinko vyrovnanější partii. A přeci jen se částečně predikce splnily – přestřelka s hrou nahoru a dolů ve zběsilém tempu, což vyústilo v rozdíl 16 bodů po prvním poločase. Vysunutá agresivní obrana přinesla ovoce a bylo nutné tuto energii přenést do druhé půle. To se bohužel nepovedlo – hosté pod tlakem libereckých tropily ztrátu za ztrátou, místy ani nevyhodili nebo nepředriblovali půlku. Slibná první půle ztratila hodnotu, když domácí válcovali obranu rychlými protiútoky a opět tak využily lepší fyzičky ke svému prospěchu.

Navázat bylo třeba o 16 hodin později – další den v Děčíně. Místní Válečnice jsou týmem z horní části tabulky a pro lovosické tu byla další výzva. Atmosféra na Maroldovce v Armex Sporcentru hráčkám v modrém vůbec nesedla a od úvodních vteřin se hrálo vlastně jen na jeden koš. Bez energie, špetky bojovnosti a smířeni s tím fasovat pod oběma koši za uši. Hrozivý výkon šel ruku v ruce s bídnou úspěšností střelby. Děčínské družstvo bylo dobře připravené na obou stranách hřiště – střelecky při chuti a agresivní v obraně.

Početnému množství ztrát se šlo vyvarovat pouhým zvednutím hlavy od podlahy, to už ale běžela třetí část výprasku, který skoro neměl konce. Mírné záchvěvy basketbalu přišli ve chvíli, kdy se lovosické vykašlaly na driblink, který nezvládají a volily přihrávky, díky kterým se pohodlně dostaly k volným střelám. U těch to ale končilo – tragické procento úspěšnosti střelby i z bezprostřední blízkosti nepobíral rozum a vstřelených pouhopouhých 20 bodů je naprostý zmar.

Je potřeba říci, že během každého ze zápasu se objevily světlé momenty připomínající basketbal, ale když 4 slušné minuty zničíte 36 minutami hrůzy, tak prostě upadnou v zapomnění. Jakoby se z ničeho nic přepnul gombík a Lovosice se opět stáhly ke košandě, kterou přesně tímto stylem hrají možná až moc dlouho.

Malinko by se dalo čekat, že s rostoucím věkem přijde i herní vyzrání, které buď nepřichází, nebo ho realizační tým a soupeři nedokáží ocenit. Basketbalistky v této kategorii si často prochází přechodem ze základní školy na střední, což ale není výmluva pro nikoho. Basketbal nám všem slouží jako oproštění od starostí z běžného života a únik z reality, která nebývá vždycky příznivá. Basket dává a taky bere – osvobodí vaší hlavu, ale pokud mu v patřičnou chvíli nevěnujete maximum, vrátí vám to i s úroky.

Rada pro tým Juniorek tedy zní: „Přestože to zrovna nejde, musím odcházet vždy s pocitem, že jsem pro úspěch udělala maximum. Pokud jsem tak neučinila, zklamala jsem nejen sebe, ale i svůj tým.“

Vyrostou naše slečny někdy k dospělému basketbalu? Kde se stala chyba, jestli nevyrostou?

 152 total views,  1 views today