Neproměňování vyložených šancí stálo dorostenky vítězství
Dva rozdílné týmy čekaly dorostenky na své palubovce v posledním dvojzápase kalendářního roku 2019. Mohly znovu pomýšlet na výhru proti Berounu, který už jednou porazily. V neděli ale se Slaným nechtěly schytat podobnou bídu, jako ve 2. kole.
ASK Lovosice – BK Beroun 38:45 (17:25)
Střelkyně a sestava: Šulerová Eliška 14, Šulerová Marie 7, Cermanová 6, Kocourková 3, Klančíková, Dlouhá Bára, Kylíšková a Zemancová po 2, Balogová.
Důležitou otázkou bylo, v jaké sestavě soupeř z Berouna přijede. Při prvním zápase se dorostenkám podařilo urvat vítězství nad oslabeným protivníkem až v samotném závěru. Výhodu domácího prostředí teď měli lovosické slečny.
Asi pod tíhou oběda, který měly hráčky již v sobě, byla obrana pomalá. Lovosické byly u všeho o krok později a soupeř každý souboj o míč ovládl. Prosazovat se výrazněji dokázala jen Eliška Šulerová, které se k průniku do koše stačí jen rychle rozeběhnout. Úzká sestava Berouna byla potřeba uběhat, to se ale bohužel stalo spíše naopak a hosté s jednou hráčkou na střídání v klidu tempo zápasu zvládali. Lovosické si dokázaly vytvořit několik jasných příležitostí ke skórování, ty ale neproměnily a stále tak bodově ztrácely.
Zásadní změna nastala ve třetí čtvrtině. Aspoň tedy v obraně. Ta vystavila Berounu stopku a propustila pouze dva body. Výpomoc pod košem dělala podkošovým hráčkám hostů potíže. Bohužel z rychlého přechodu se nepodařilo téměř nic vytěžit a neproměněné šance bolely.
Poslední část hostující zvládli individuálně, když hrou 1 na 1 přehráli domácí obránkyně. Naopak to, co lovosický tým neproměňoval za šance, mozek prostě nebral. Při střele metr od koše střelkyně ani nevyskočili a přesně takový to mělo výsledek.
Velká škoda takového zápasu. Pokud by obrana fungovala víc, než jednu čtvrtinu, a pokud by hráčky trefily koš z vymezeného území, mohlo vše dopadnout jinak.
ASK Lovosice – BC Slaný 42:97 (13:56)
Střelkyně a sestava: Šulerová Eliška 17. Cermanová a Dlouhá Bára po 8, Kylíšková 4, Šulerová Marie 3, Klančíková 2, Kocourková, Balogová, Zemancová, Dlouhá Karolína.
Nikdo nechtěl, aby se opakovala nakládačka ze hřiště Slaného (prohra o téměř 110 bodů). Tento tým je v nadregionální lize jedním z nejlepších, cílem tak bylo odehrát utkání poctivě a odejít s hlavou nahoře.
Ofenzivní hurikán v podobě nastřílených 34 bodů týmu Slaného ukázal mnoho věcí. Hráčky Lovosic se nechávaly při driblinku obrat o míč, klidně i několikrát za sebou a než se stačily vůbec obrátit do obrany, mohli znovu začít zakládat útok, který byl ale v zárodku zničen další ztrátou. V druhé části soupeř malinko polevil v útoku, ale v obraně domácím dovolil pouhé 2 body.
Celou první půli si lovosické nechávaly brát balóny, stály daleko od svých hráček a ze strachu se bály jít do souboje. Hráčky Slaného do každého boje o míč přicházely jako vítězové a po zdvojení u půlky si chodily pro jednoduché koše. Rozdíl v nasazení byl i dnes markantní.
Třetí částí ale jakoby začalo nové utkání. Lovosické vypadaly jako vyměněné, protože hned od první minuty aplikovaly správnou obranu, nabíraly své hráčky v čas a ve větším počtu chodily pro doskok. Soupeř konečně pocítil skrytou sílu, kterou v sobě tento tým má. Ze zlepšené obrany ihned vzešel i jednodušší přechod do útoku – po doskoku pod vlastním košem se dařilo rychle vyběhnout do útoku a jít někdy i 3 na 2. Čtvrtina končící skórem 18-19 mluví za vše. Proč to v tuto chvíli šlo a prvních 20 minut ne?
Tempo sice do poslední části nevydrželo, přesto šlo o druhou nejvyrovnanější čtvrtinu (11-22). Některé lovosické obránkyně se v klíčových chvílích bojí postavit tělo do cesty a radši nechá soupeřku vstřelit koš. Zde je asi největší rozdíl, když nepočítáme rychlost a herní schopnosti. Rozdíl mezi oběma poločasy byl očividný. Co se stane, až takhle tým zahraje celý zápas?
